Praha 30. dubna – Vliv fotbalu na budování infrastruktury, v inovacích a hospodářství obecně povede k tomu, že se do padesáti let začnou kolem významných stadionů formovat celá města. Stávající evropské fotbalové arény přinášejí místním ekonomikám v průměru 585 milionů eur. Třeba finálový zápas fotbalové Ligy mistrů UEFA znamená pro pořadatelské město zdvojnásobení počtu platebních transakcí. Vyplývá to ze studie* společnosti Mastercard, která zahrnuje nedávno dokončené i vznikající stadiony ve městech, v nichž se hrají zápasy Ligy mistrů.

Evropské fotbalové stadiony jsou zdrojem řady hmatatelných přínosů, včetně významné podpory investic v jednotlivých městech. Nový stadion představuje podporu okolních obcí průměrně ve výši 585 milionů eur, tedy v přepočtu zhruba 15 miliard korun, včetně posílené infrastruktury i vyšší zaměstnanosti.

Součástí studie byl i průzkum mezi dvěma tisíci respondenty** žijícími v blízkosti stávajících evropských fotbalových arén. Rozsáhlý výzkum pro účely této studie došel k odvážnému závěru, že bychom do roku 2060 mohli být svědky vzniku celých chytrých měst s 200 000 a více obyvateli právě kolem velkých stadionů, a to jen díky tomu, jakou moc v jednotlivých komunitách fotbal má.

Studie předpokládá, že srdcem takového fotbalového města bude stadion na velmi vysoké technologické úrovni, jehož vybudování si vyžádá investice ve výši přesahující 800 milionů eur. Stadion bude mít pro město klíčový význam, jelikož na něj bude navázána dopravní infrastruktura, školy, nemocnice, obchody, a dokonce i vlastní policejní síly.

Zjištění společnosti Mastercard vycházejí z dat o útratách spotřebitelů ve městech, kde se v posledních deseti letech hrála finále Ligy mistrů. Analytici zkoumající tato data zjistili, že v den zápasu se počet platebních transakcí například v Londýně, Miláně nebo Kyjevě oproti předchozímu roku zdvojnásobil.

Nejpozději do padesáti let vnikne první fotbalové město v nezastavěné lokalitě vzdálené do 80 minut jízdy autem od druhého nebo třetího nejvýznamnějšího letiště některé z evropských zemí. Podle analytiků padne na takové místo volba díky dostupnosti stavebních pozemků i týmové neutralitě.

Nové stadiony budou víceúčelové a bude k nim patřit hotel, vysoká škola, studentské ubytovny, soukromá zdravotnická zařízení, kryté i otevřené koncertní prostory či sportovní hala pro basketball, tenis i box. Součástí by mohlo být i centrum pro e-sporty nebo výstavní a konferenční prostory.

Takovéto projekty budou financovat investoři s dostatkem hotovosti a poptávka po vlastnictví fotbalového klubu brzy převýší nabídku. „Abramovičové“ budoucnosti tak budou buď zakládat kluby nové, nebo pomáhat zpět na nohy klubům upadajícím.

Ačkoliv se stavební projekty podobných rozměrů často setkávají s různými protesty, předpokládá se, že fotbalové město místní přivítají. Autoři studie uvádějí jako příklad fotbalovou akademii klubu Manchester City, jejíž vybudování městu přineslo 6000 nových domů, nebo nový stadion Emirates londýnského Arsenalu, díky němuž získala britská metropole 3000 nových domů, z čehož 40 procent se dá považovat za cenově dostupné bydlení.

Stát se majitelem nemovitosti je v letech 2018 a 2019 těžší než kdy dříve. Více než polovina respondentů uvedla, že by si vlastní nemovitost nemohli dovolit bez podpory cenově dostupného bydlení prostřednictvím iniciativ místních obcí, jako je například právě stavba fotbalového stadionu.

Naše zapálenost pro fotbal se sponzorováním Ligy mistrů UEFA dále posiluje. Jsme svědky toho, jak fotbal rozvojem chytrých měst a obcí budoucnosti vytváří trvalé pozitivní hodnoty. Pro fanoušky se celý jejich život točí kolem jejich klubu. Dokážeme si představit, že sounáležitost s klubem může být pro milovníky této nádherné hry úchvatným zážitkem,“ uvedl Tomáš Doležal, marketingový manažer pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti Mastercard.

Studie při zkoumání vlivu fotbalu na rozvoj technologicky vyspělých obcí navíc zjistila, že fotbal je velice účinný i při podpoře vnitřní soudržnosti obcí.

Téměř každý pátý (17 %) respondent v průzkumu uvedl, že má silnější pocit sounáležitosti s obcí, v níž žije, právě díky fotbalu. Pro srovnání, náboženskou víru jako zdroj pocitu sounáležitosti uvedl jen každý desátý (10 %).  Více než každý pátý (21 %) respondent uvedl, že fotbal je nejčastějším tématem hovoru v místní hospodě.

 

Poznámky pro editory: *Studii si nechala vypracovat společnost Mastercard a autorem je Paul Fletcher, spoluzakladatel vzdělávací instituce University Campus of Football Business. Paul Fletcher, jenž má za sebou šestnáctiletou kariéru profesionálního fotbalisty, je v současnosti jedním z předních evropských odborníků na fotbalové stadiony. Dříve působil jako generální ředitel stadionů Reebok Stadium Bolton a Alfred McAlpine Stadium Huddersfield nebo jako obchodní ředitel stadionu v londýnském Wembley.

**Průzkum zadaný společností Mastercard a uskutečněný na vzorku 2000 respondentů.